Logopedická intervence u dětí s DMO

Na našem pracovišti poskytujeme diagnostiku a terapii dětem převážně s neurovývojovými poruchami, nejčastěji dětskou mozkovou obrnou (DMO). Z podhledu logopeda se jedná zejména o neurogenně podmíněnou narušenou komunikační schopnost, tj. vývojovou dysartrii. Druhou oblastí, kterou se logoped zabývá, jsou problémy v krmení a poruchy polykání (dysfagie).

Poruchy řečové komunikace

Z ontogenetického hlediska probíhá vývoj řeči od počátku specificky. Primární porucha motoriky má přímý vliv na rozvíjení budoucích řečových funkcí. Narušena je koordinace pohybů čelisti, rtů, jazyka, patra při polykání, což se negativně odráží také v rané experimentaci s hlasovým ústrojím a mluvidly.

Vývojová dysartrie představuje poruchu motorické realizace řeči na bázi raného poškození mozku. Narušení je patrné ve všech řečových modalitách, tj. respiraci, fonaci, artikulaci, rezonanci a prozodii. Její výskyt je poměrně častý. Téměř 75 % dětí s DMO trpí různým stupněm dysartrie, tedy od lehčích poruch artikulace po úplnou neschopnost tvořit artikulovanou řeč (anartrie). Vývoj řeči můžeme u dětí s dysartrií označit jako opožděný až omezený. Možnosti řečového rozvoje jsou ovlivněny nejen samotnou motorickou poruchou, ale také výskytem dalších deficitů, např. v oblasti zrakových funkcí, kognitivních funkcí apod. Vzhledem k omezeným možnostem rozvoje mluvené řeči je vhodné začít co nejdříve s augmentativními (podpůrnými) či alternativními způsoby komunikace, abychom maximalizovali komunikační potenciál dítěte a umožnili mu smysluplnou komunikaci. Komunikace je jedním ze způsobů participace v běžných denních aktivitách.

Poruchy krmení a polykání

U dětí s DMO pozorujeme různě závažné obtíže v příjmu potravy. Od drobnějších poruch koordinace orálních pohybů, pro které trvá krmení příliš dlouho, po těžké narušení koordinace polykání spojené s aspirací, jenž může vyústit v opakované záněty plic, neprospívání a malnutrici. Děti s DMO, které mají problémy v příjmu potravy, se denně potýkají s obtížemi, jako jsou kašel, dávení, škytání, zvracení nebo pocit ztráty kontroly nad soustem. Z krmení se tak stává okamžik plný napětí, úzkosti a strachu a představuje pro dítě i rodiče stresující situaci. V terapii se snažíme o podporu fyziologických vzorů příjmu potravy. Prostřednictvím úpravy konzistence potravy a tekutin a užitím technik terapeutického krmení usilujeme o efektivní a bezpečný příjem stravy s minimalizací rizika aspirace.

Protože dítě s DMO vyžaduje mezioborový přístup, je klinický logoped nedílnou součástí týmu. Kromě výše zmíněné intervence rozvíjí také kognitivní schopnosti dítěte, čímž napomáhá jeho zapojení do aktivit každodenního života.