Handling

„Handling“ (způsob manipulace s dítětem) v pojetí Bobath konceptu vychází z určitých zásad. Obecně platí, že v kontaktu s dítětem nesmíme provokovat patologické pohybové vzory. V dlouhodobém působení vede patologická hybnost k sekundárním změnám v pohybovém systému. Vznikají svalové kontraktury, dochází k decentrovanému postavení (subluxacím až luxacím) zejména v kyčelních a hlezenních kloubech, rozvíjí se skoliotické zakřivení páteře, narůstá bolestivost v pohybovém systému atd. V důsledku těchto komplikací se snižuje funkční potenciál dítěte. Nejenže se nemůže učit novým dovednostem, ale často ztrácí i schopnosti, které dosud mělo. Svalová práce je neekonomická, dítě je rychle unavitelné a ztrácí motivaci k vlastní aktivitě.

Handling v terapii

Zásadním prvkem v terapii dle Bobath konceptu je handling, v rámci kterého terapeut cíleně aplikuje jednotlivé terapeutické techniky. V praxi jde o to, abychom ovlivnili svalové, resp. posturální napětí dítěte natolik, aby převzalo aktivní kontrolu nad vlastním držením těla a bylo schopno samo iniciovat pohyb. Pomocí handlingu dítě získává kvalitnější senzomotorickou zkušenost z pohybu, což má pozitivní dopad na neuroplastické změny v centrálním nervovém systému (CNS). Terapeut by měl myslet na to, aby dítěti poskytl jen nezbytně nutnou míru opory a nebrzdil jeho vlastní aktivitu. Kvalitnější posturálně-lokomoční schopnosti jsou předpokladem pro zlepšení v jemné motorice a orofaciální oblasti.

Handling jako součást péče

Podle filosofie Bobath konceptu by péče neměla být omezena jen na samotnou terapii, ale měla by pokračovat i po jejím skončení. V této souvislosti se hovoří o 24 hodinovém konceptu. Každodenní aktivity, jako jsou například přetáčení, zvedání, pokládání, polohování, krmení, oblékání, provádění hygieny, hra apod., by měly probíhat podle zásad handlingu. Terapeut musí mít na mysli, že rodiče často ani neví, jak patologická hybnost vypadá a jaké mohou být její komplikace z dlouhodobého hlediska. Správná manipulace s dítětem má stimulovat jeho vývoj.

Pro péči dle Bobath konceptu je charakteristický mezioborový přístup. Například dítě s dětskou mozkovou obrnou nemá jen pohybový problém. Často jsou přidruženy smyslové poruchy (zejména zrakové vady), potíže s krmením a příjmem tekutin, narušený vývoj řeči a kognitivních schopností, epilepsie atd. To vše přináší limitace v běžném životě. Mezioborový přístup by měl směřovat k tomu, aby omezení v rámci každodenních aktivit byla co možná nejmenší a dítě bylo aktivním členem dění.